Jak se neučit metodicky španělštinu
Dušan Polanský
Povídání úvodem
Cizí jazyky mi vůbec nejdou. Pasívně něco dokážu přečíst – někdy víc, někdy méně – v němčině, angličtině, francouzštině a ruštině (tu jsme měli povinně za našich časů ve škole), ale souvislou větu ze mne nevyrazíte, i kdybyste mi slíbili láhev výborného ročníku polosuchého bílého, pozdní sběr. Ovšem nepovažuji to za tragédii, spíš za důsledek toho, že lingvistické schopnosti jsem nezdědil, tedy mám nízké jazykové vlohy či odborně aptitude. Ta zahrnuje narušený fonematický sluch, oslabený cit pro gramatiku a bídnou paměť pro učení se slovíčkům. V životě jsou ale určitě horší věci.
Vnučka nedávno začala chodit na španělské gymnázium a ukazovala mi sešit se španělskou matematickou terminologií. V matematice a fyzice jsem určitě na tom lépe než v cizích jazycích, a tak mě trochu zarazilo, že tam měli i terminologii k látce, kterou zatím v matematice v rodném jazyce nebrali. Ale budiž, asi učitel, rodilý Španěl, chce, aby se k tomu již v budoucnu nemuseli vracet a terminologii měli v sešitě uceleně.
Dumal jsem, že bych neměl dělat vnučce ostudu, a také se alespoň trochu zacvičit ve španělštině v odborné terminologii z matematiky a fyziky, tedy pokud se mně někdy na něco z toho zeptá. V 73 letech se mi nechce jít na cizí jazyk metodicky, tedy jak se to učí žáci a studenti ve škole, to určitě dřív umřu, než bych se k něčemu hmatatelnému dopracoval a navíc učil bych se zbytečně hromadu slov, které se v učebnicích matematiky a fyziky neobjeví. Přece se nechystám číst v originále Sto roků samoty od Gabriela Garcíi Márqueze! Bohatě mi stačilo, když jsem kdysi dávno četl tuhle knihu v slovenském překladu. Málem jsem knihu nedočetl, přesněji dočetl, ale se sebezapřením.
Takže jsem na to šel po svém. Zakoupil jsem si tituly [1] a [2]. Ten první pro obecný, rychlý vhled do struktury španělštiny, a ten druhý, abych se měl čeho odborně chytit. V [2] je fyzika, kterou většinou znám, takže vím i bez znalosti španělštiny, o čem je řeč. To je výhoda odborné četby v cizím jazyce, nemusíte jazyk téměř znát, ale když znáte danou odbornost, tak se dokonce můžete dostat do určité výhody vůči klasické znalosti (konverzační a beletristické) cizího jazyka. Když jsem učil na vysoké škole, jeden učitel, až brilantně znalý němčiny, mi věnoval útlou populární matematickou knížečku o teorii čísel, kterou si koupil v Německu s tím, že ničemu z ní nerozumí. Matematiku totiž vůbec nemusel. Potkali jsme se asi za tři týdny a ptá se mě, zda jsem tomu rozuměl. Povídám, že téměř všemu. Jenom nevěřícně zakroutil hlavou. A já se spokojeně usmíval.
Moje metoda bez nároku na ©
Takže jak na to? Podle mne nějak takhle:
- První krok je asi nejtěžší. Pořídit si nějakou přehledovou učebnici dotyčného cizího jazyka a naučit se povšechně to nejdůležitější, tedy tvorbu časů, zájmena, spojky a předložky. Ostatní se nějak časem (snad) poddá. Podstatná jména a přídavná jména se časem nějak zapamatují.
- Pořídit si odbornou publikaci v daném cizím jazyce na úrovni vašich odborných znalostí. Naskenovat si nebo zkopírovat malý kousek cizího odborného textu z pořízené odborné publikace, o kterém tuším, že kdyby byl v češtině, tak mu dobře porozumím. V mém případě to byl text z [2].
- Požádat AI o přepis naskenovaného nebo zkopírovaného cizího textu do latexového dokumentu (viz vysvětlení níže) a o doslovný český překlad. Současně AI požádám, aby mi již mimo latexový dokument vypsala fráze, spojení typické pro předloženou část odborného textu včetně těžších slov z odborné terminologie.
- Provést doladění českého odborného textu v latexovém dokumentu. Přece AI je jenom AI.
- Vytvořit si v latexovém dokumentu, ale již zcela sám, slovník neznámých slov, pochopitelně do něj zakomponovat i fráze, spojení atd., které nám AI nabídla. Zcela sám proto, abychom si slovíčka či spojení při psaní alespoň jakž takž zapamatovali (i když si je osobně téměř nezapamatuji, ale tak nějak by to mělo fungovat) a viděli je napsané. Pamatujeme si i očima, a často velmi dobře.
- Předposlední krok je vytisknutí dokumentu, v mém případě .pdf dokumentu.
- Poslední, ale moc důležitý, člověk by si měl dokument občas přečíst, aby si slova, spojení, vazby, odbornou terminologii zapamatoval. Holt opakování matka moudrosti.
- A pak nový cyklus, tedy krátký odborný text, a zase další a další, až poznáme, že nám čtení jakž takž jde.
Něco málo o LaTeXu
Ví to sice každý informatik, ale ne každý je informatik. Zmínil jsem několikrát latexový dokument. Ovšem není nutný. Klidně používejte MS Word. Nic se zásadně nezmění, princip metody ani celý postup. Ovšem LaTeX je LaTeX. Co to ale vůbec ten LaTeX je? Je to typografický systém a balík maker, který slouží k sazbě složitých dokumentů, např. kde je hodně vzorců, obrázků, grafů, schémat a pod. Na rozdíl od běžných textových editorů které využívají princip „co vidíš, to dostaneš“, LaTeX funguje jinak, uživatel píše text současně s příkazy, kterými editoru říká, že takto to chce, aby to vypadalo, ale zatím výsledek nevidí. Text je následně přeložen (např. pomocí produktu TexMaker nebo přes stránky overleaf.com) do normálně čtivého dokumentu, kde příkazy už nejsou vidět, ale je vidět to, co chceme vidět. Uživatel si může porovnat svoji představu s realitou. Pokud je uživatel s výsledkem spokojen, tak si výsledný dokument obvykle vyexportuje jako .pdf dokument. Pokud není, text v latexu opraví či doladí. Malý závěr: výsledek své práce vidíte až po překladu, tedy ne okamžitě jako např. u MS Wordu!
Zásadní problém u editorů typu MS Word spočívá v tom, že když vám např. někdo dodá složitější šablonu, a vy podle ní musíte psát, a když se vám text, nedej bože, když už je pěkně dlouhý, nějak rozjede, opravit dokument do správného stavu je obvykle nemožné. Je to proto, že jednoduše nevidíte do vnitřku, takže najít chybu je spíš nemožné, než složité, kdežto u LaTeXu vidíte vše do puntíku, a chybu obvykle snadno objevíte. Navíc vám editor pomáhá i tím, že vám vypíše zjevné formální (syntaktické) chyby. Tuhle nedobrou zkušenost se šablonami v MS Word má většina vysokoškolských studentů při psaní závěrečných prací. Dodnes jsem nepochopil proč na vysoké škole se závěrečné či jiné práce nepíši podle latexových šablon. Ví to někdo? Já ne.
Pokud se chcete LaTeX naučit, žádný strach, sice je kolem toho hromada knih, ale požádejte o pomoc AI. Povede vás jednotlivými postupnými kroky až do finále. Zvládá LaTeX perfektně, ona totiž svoje odpovědi na vaše otázky v LaTeXu píše v čem? V LaTeXu, to je mi ale překvapení, že!? Tím neříkám, že neumí text napsat např. i v MS Wordu. Ale LaTeX je její hlavní editační nástroj. A bude tomu ještě pěkně dlouho. LaTeX vznikl v roce 1984, takže už má za sebou 40 let, což o jeho kvalitě asi něco vypovídá, a stále vznikají nové a nové knihovny, které zdokonalují jeho možnosti. Jeho původním autorem je Leslie Lamport.
Praktická ukázka
Na ukázku mé metody pasívní výuky cizího jazyka v návaznosti na znalost dané odbornosti jsem na ukázku do tohoto textu přiložil ukázku jednoduchého původního odborného textu ve španělštině, jeho překladu do češtiny po mých drobných zásazích, dále slovníček k danému textu. K dispozici je i výsledný .pdf dokument i latexový dokument, ten má příponu .tex. Latexový zdrojový text si otevřete v poznámkovém bloku a snažte se pochopit jeho strukturu. Vlastní text dokumentu začíná příkazem \begin{document} a končí \end{document}. To co je před \begin{document} je seznam balíčků, které se pro tvorbu finálního dokumentu mají použít. Existují další desítky různých specializovaných balíčků. Ovšem zde uvedené jsou hlavní, a pokud nebude psát sofistikované texty či tvořit obrázky, diagramy apod. docela slušně s nimi vystačíte, asi jako já. Takže klidně můžete přiložený latexový .tex dokument využít jako šablonu, do které budete vkládat svůj text. No a co nebudete vědět, na to se zeptáte AI. Já to dělám běžně také.
Tady vidíme dva fragmenty dvou stránek výsledného dokumentu ve formátu .pdf.
Ke stažení celý výsledný dokument ve formátu .pdf: Stáhnout dokument (pdf)
Ke stažení LaTeX dokument ve formátu .tex: Stáhnout dokument (tex)
Co jazykáře nepotěší
Pokud vám jde jenom o pasívní znalost jazyka, tedy odbornou četbu, učit se výslovnost a přízvuky je jenom ztráta času. A to je vše.
Použitá literatura: [1] Nakladatelství Collins: Španělská gramatika v kostce, LEDA, 2010. [2] Navarro, F.: Física fácil, Espasa Libros, Barcelona, 2016.
V Brně 21. března 2026.