Prolog 2001: Vesmírná odysea
16. díl
Dušan Polanský
- 29. 7. 2000
- Nebyl to odjezd, ale odlet do hor. Franka jsem viděla poprvé pilotovat. Je u
toho šťastný jako dítě. Čekala jsem, že přistaneme v nějakém známém horském
středisku. Veliký omyl. Naše letadílko se přilepilo k zemi v městečku
Scottsbluff ve státě Nebraska. Městečko leží osamocené mezi Laramie Mountains a
Sand Hills. Tam nás čekal Ten, jenž nosí hvězdu.
Jmenoval se Joe Warren. Shledání tohoto chlápka s Frankem mi tak trochu
připomínalo setkání Těch mužů, jimž se víc líbí muži.
Po nákupu potravin -- tak to jsem nečekala, že o dovolené budu ještě vařit --
nás Joe odvezl, asi tak 10 až 15 km, terénním vozem do volné krajiny po pravé
straně řeky North Platte. Naše jízda autem skončila blízko malého přítoku North
Platte s názvem Gering. Pak nás čekal mírný výstup asi tři kilometry podél
bystřiny. Náš bungalov, jenž leží ve výšce asi 1200 m, je prazvláštní kombinace
chaty a srubu. Uvnitř je příbytek velmi útulně a prakticky zařízen. V první
chvíli jsem nemohla pochopit, proč si Frank vybral tento zapadlý, zrovna ne moc
hezký kout jako místo dovolené. Když jsem se ho zeptala, tak mi to ochotně
vysvětlil. Joe je jeho nejvěrnější přítel z mládí a navíc zachránil Frankovi
život. Frankovi bylo tehdy čtrnáct a stalo se to v zimě v horách. Frank
zabloudil a Joe ho našel ve vánici již napůl zmrzlého. Další důvod je, že Joe
nerad cestuje. Přišel jsem, když se mu v životě moc nedařilo, tady se zamiloval
a taky oženil, tady mu žena porodila tři děti a taky se stal dobrým šerifem a
tady i umře. Všichni tři spíme v jedné místnosti. Joe šíleně chrápe.
- 31. 7. 2000
- Včera a dnes nám Joe ukázal okolí. Bála jsem se, že jsou tu hadi. Joe mě
uklidnil. Tady v pohoří Wildcat ve výšce 1 200 až 1 400 metrů nad mořem se hadi
vyskytují zcela zřídka. Joe mi vysvětlil a hlavně ukázal, jak se v tomto
prostředí pohybovat klidně a jistě; prý se není čeho bát. Frank Joeovi naprosto
věří. Musí to být krásné, mít přítele, o němž člověk ví, že ho nikdy nezklame.
Příroda tu není zrovna hýřivá, ale má své kouzlo. Pro turistu z nížiny je
krajina trochu zvláštní, přesně taková, jak ji zná z filmového plátna z
indiánských příběhů. Ale největší nádhera je, že vaří chlapi. Večer odjel Joe do
údolí kvůli povinnostem v práci a objeví se ve středu ráno. Rodinu má na
dovolené v Kalifornii.
- 3. 8. 2000
- Je čtvrtek ráno. Zatímco ostatní spí, já píši tyto řádky. Frank a Ruthie --
odpusť deníčku malou nekonsekvenci -- leží tvářemi tak blízko sebe, že stačí,
aby nepatrně natáhli oba ruce, a můžou se dotknout. Jsou jako děti. Ale teď po
pořádku. V pondělí, když jsme šli večer spát -- vlastně milovat se -- došlo ke
konfliktu. Když se Frank nažhavil a chtěl si podle kamenného zvyku nasadit
ochranu, tak jsem mu řekla, že to nemusí, neboť jsem v období spolehlivě
neplodném. Frank mi začal přesnou kalendářní argumentací dokazovat, že tomu tak
není. Ten odporný pedant. A já si myslela, že neví nic o menstruačním cyklu, že
se stará jenom o Discovery. Z milování nic nebylo,
vlastně bylo -- hádka. Frank mi opakovaně argumentoval tím, že dobře vím, že
kosmonaut s jakýmkoliv závazkem nemůže s Discovery odletět. Já jsem mu
argumentovala zase tím, že i kdyby dítě bylo a kdybych ho jako jeho otce i
uvedla, tak to bude stejně jedno, neboť již bude dřepět v
Discovery a kvůli jednomu miminu se nepřeruší mise. Frank hned nato
vyprskl, že když tak po dítěti toužím, tak ať si ho nechám od nějakého chlápka
udělat. To mě urazilo a ponížilo. Řekla jsem, že zítra odjedu. V úterý ráno jsem
byla připravena sešlapat do údolí. Frank mě moc prosil, abych to nedělala; že
nechce, aby Joe byl svědkem našeho konfliktu, moc mu na tom záleží. Nevím proč,
ale najednou mi bylo Franka líto, a tak jsem souhlasila. Frank je sice docela
fajn, ale nechce žádný problém, chce jediné -- letět k Saturnovým prstencům, děj
se, co děj a nic jiného ho nezajímá. Moc jsem si přála, aby již byla středa ráno
a byl tu Joe. Úterý bylo mlčenlivé, ale túra, jejíž trasu nám Joe podrobně
zakreslil do mapy, byla krásná. Joe se ve středu ráno objevil, ale nebyl sám,
přišla s ním jeho mladší sestra -- Ruthie. Je u Joea na dovolené i se svou
osmiletou dcerou -- Hollie. Ta je teď u Joeových známých. Ruthie je vdova,
manžel se jí zabil při autohavárii. Krátce po příchodu Joea a Ruthie jsme
společně vyrazili na dvoudenní těžší túru. Vše fotím a podrobně si dokumentuji.
Ruthie se včera neustále a s opravdovým zájmem vyptávala Franka na věci kolem
Projektu Jupiter a taky připravila skvělou večeři, takovou napodobeninu
guláše. To bylo jídlo, jež mi v Brně chutnalo, objednávala jsem si ho s oblibou
v hospodách. Skvěle k tomu padlo pivo. Joe nám slíbil, že dnes skončíme túru u
pěkného jezera.
- 4. 8. 2000
- Je pátek pozdě večer. Včera v podvečer jsme se utábořili u malebného jezera
-- asi dva kilometry od našeho srubu --, v němž jsme se koupali a chytali ryby.
Zde jsme taky přenocovali. Večery u ohně patřili Frankovi a Joeovi; nostalgické
vzpomínky na mládí před letem Discovery se začínají
vybavovat s urputnou neodbytností. Dnes dopoledne jsme se po krátkém pochodu
přesunuli k srubu a poobědě jsme sestoupili do údolí. Joe narychlo uspořádal
večírek, na který pozval své přátele a místní honoraci. Je vidět, že Frank je v
této díře přece jen někdo. Jinak Ruthie si s Frankem začíná rozumět přímo
skvěle. Je ale zvláštní, že mi to ani moc nevadí.
- 5. 8. 2000
- Před startem letadla jsem se předvedla. Při loučení jsem se Joea zeptala:
"Joe, poslyš, nežije tady zcela náhodou v okolí jeden z nejjedovatějších hadů
Ameriky chřestýš kostkovaný?" "Víš Maureen, ani moc ne ... " "A Joe, poslyš,
nežije tady i chřestýš zelený, jenž je třikrát jedovatější než tentýž druh z
Kalifornie, ale slouží mu ke cti, že je dvakrát méně jedovatý než tentýž druh z
coloradského kaňonu?" "Víš Maureen, ale zase zde hodně žije nejedovatá korálovka
pruhovaná, jež je zcela imunní proti jedu chřestýšů a protože bývá až dva metry
dlouhá, stávají se její běžnou kořistí i chřestýši ... " Pak se to stalo. Joe
stál přede mnou pěkně rozkročený, přesně tak, jak mají ve zvyku správní šerifové
před někým stát, a šklebil se, ale to neměl dělat, neboť moje pravá noha to
nevydržela, samovolně vyletěla a zasáhla -- jak by řekl správný policajt --
koule milého šerifa. Ruthie vyjekla, Frank otevřel pusu a Joe se začal svíjet,
ale to mi vadilo nejmíň. Když jsme již byli nějakou chvíli ve vzduchu, Frank se
začal najednou smát a vydrželo mu to až do Houstonu. Já jsem se nesmála, ale ani
nemračila.
- 6. 8. 2000
- Zavolala jsem na záznamník do práce Cordovi Wooderovi. Když pro mě v práci
nic nemá, beru si celý týden dovolenou. Kdyby něco, ať se ozve. Teď se mi nechce
na nic myslet ani nic dělat. Zavolala jsem mamince, ve čtvrtek večer se objevím
v Castroville. Pondělí až středu věnuji mému HALovi.
V podvečer jsem zašla do videopůjčovny a půjčila si lehké pornovideo. Docela
hezké a vzrušilo mě to ...
- 7. 8. 2000
- Pokračuji ve vyhodnocování Turingova testu. 1 000 odpovědí.
- 8. 8. 2000
- 1 000 odpovědí.
- 9. 8. 2000
- Posledných 1 065 odpovědí a hotovo. Z 34 189 odpovědí zodpověděl můj
HAL správně 26 111 odpovědí, tj. 76,4 %. To je těsně nad hranicí 75 %,
což se považuje za limit pro složení Turingova testu. HALe
vyhověl si, ale na výtečnou to není.
- 10. 8. 2000
- Je 23:15 a jsem už asi dvě hodiny u maminky v Castroville. Když jsem dnes
ráno vstala, tak mi to nedalo a znova jsem předložila HALovi
problém s MAT-1, ale předtím jsem doplnila další
informace. Něco o strategických cílech USA a Ruska a taky něco zajímavé o
Japetovi. Jedna jeho polokoule září pětkrát až šestkrát jasněji než
druhá. Světlá část je prý nepochybně z ledu, jenž tvoří tři čtvrtiny hmoty,
zbytek jsou horniny. Složitá analýza tmavých míst a kráterů na povrchu
Japeta prý ukázala, že tam jsou dva druhy organické hmoty. Můj milovaný
HAL se nedal, 21 minut problém žvýkal, a pak vyplivnul něco, co se mi zdá příliš
obecné, abych z toho byla moc chytrá:
- strategické cíle USA a Ruska jsou velmi podobné (89 %),
- strategických cílů nechtějí USA a Rusko dosáhnout společnými silami (99 %),
- hlavním cílem USA je kontaktovat se s neznámou civilizací (63 %),
- neznámá civilizace má něco společného s měsícem Saturna
Japetem (42 %),
- Rusko chce identifikovat hlavní cíl USA (92 %),
- když Rusko tento cíl identifikuje, stane se také jeho hlavním cílem (90 %),
- když Rusko hlavní cíl USA neidentifikuje, pokusí se zabránit USA ve splnění
jejich hlavního cíle jinými prostředky (79 %),
- aby Rusko mohlo použít jiné prostředky, musí identifikovat objekty, jež
mohou potenciálně sloužit k dosažení hlavního cíle USA (74 %),
- Rusko ke zničení identifikovaných objektů z bodu 8 použije pracovníka nebo
pracovníky NASA (64 %).