Nerovnost |7x − 2| − |3 − x| > 5

Dušan Polanský

Tento text je volným pokračováním tohoto textu. Doporučuji si jej předem nastudovat.

Pro porozumění řešení je dobré znát vyjádření rovnice přímky v tvaru y = kx + q, kde k je směrnice přímky a q je souřadnice bodu na ose y, kde přímka protíná y osu. Pokud vás vyjádření přímky ve tvaru y = kx + q zaskočilo, uvedu malý příklad. Máme nakreslit přímku y = 2x – 2. Směrnice 2 vyjadřuje sklon přímky. 2 je hodnota tangensu úhlu sklonu přímky. Tangens je poměr protilehlé odvěsny k přilehlé odvěsně, tedy kdekoliv vodorovně nanesu 1 jednotku, na jejím konci vztyčím kolmici, na kterou nanesu 2 jednotky. Spojíme začátek úsečky o délce 1 s koncem kolmé úsečky o délce 2. Tím jsme dostali směr přímky. Směr posuneme tak, aby přímka procházela osu y bodě –2. Tím jsme danou přímku nakreslili. Závěr: k je směrnice, která definuje směr přímky a q je hodnota ypsilonové souřadnice, kde přímka osu y protíná.

Druhý postup spočívá v tom, že spočteme souřadnice dvou vhodných bodů, kterými přímka prochází. Vše je zřejmé z obrázku.

Nikde v literatuře, kterou mám, jsem nenarazil na komplexně vyřešený příklad s absolutními hodnotami. Komplexně rozumím nejen výpočetně, ale i geometricky A tak jsme se rozhodl za pomoci AI konat. Budeme spolu řešit nerovnost |7x − 2| − |3 − x| > 5.

Postup bude následující:

  1. Vyřešíme uvedenou nerovnost klasicky s použitím nulových bodů.
  2. Spočteme rovnice přímek vyjádřených výrazy |7x − 2| a |3 − x|.
  3. Přímky zakreslíme a rovněž výslednou křivku, jejíž analytické vyjádření zatím neznáme, ale zatím si ji sestrojíme čistě graficky pomocí několika rozdílů y-souřadnic dvou přímek, vysvětlení viz níže v textu.
  4. Spočteme rovnici výsledné přímky analytickým postupem.
  5. Výslednou křivku vyneseme v rovině a graficky najdeme řešení. Mělo by sedět s řešením v bodě č. 1.

Na vkládání obrázků přímo do textu jsem rezignoval, neboť by z toho byla dlouhá nudle. Ale o nic vás neošidím. Každý bod jsem zpracoval za pomoci AI do samostatného souboru ve formátu .pdf, který si za vysvětlením k danému bodu můžete stáhnout, podívat se na něj, potažmo si jej vytisknout. Pokud byste měli se stažením souborů problémy, doporučuji kliknout na zvýrazněný odkaz pravým tlačítkem a zvolit "Otevřít odkaz na nové kartě" a pak si soubor uložit pod názvem, jaký vám vyhovuje. Takže společně do toho!

  1. Začneme klasický výpočtem pomocí nulových bodů. Vycházíme z toho, že absolutní hodnoty mění své chování v bodech, kde je výraz uvnitř roven nule. To se na střední škole učí, takže si komentář odpustím, vše by mělo být jasné z výpočtu z přiloženého souboru č. 1.
    Soubor číslo 1: stáhnout ve formátu .pdf
  2. Vypočet přímek bude obdobou výpočtů v bodě č. 1. Jenom metodu nulových bodů aplikujeme jednotlivě na výrazy |7x − 2| a |3 − x|. Finálně dostaneme rovnice dvou přímek. V textu uvádím, že se jedná o dvě lomené přímky tvaru V. Zatím to berte jenom informativně, klidně tomu zatím nemusíte věřit.
    Soubor číslo 2: stáhnout ve formátu .pdf
  3. Teď si přímky, modrou barvou |7x − 2|, a červenou |3 − x|, zakreslíme. Na obrázku vidíte i výslednou křivku, která představuje výsledné řešení, je zakreslena černou barvou. Jak ji lze sestrojit bez analytického výpočtu, který provedeme v dalším bodě? Uvedu postup pro bod x = –1. Na svislici odečteme y souřadnici tohoto bodu pro modrou přímku, je to 8,5 jednotek, poté y souřadnici pro červenou přímku, ta je 4 jednotek. Rozdíl je 8,5 – 4 = 4,5 jednotek. Tedy souřadnice výsledné křivky jsou (–1; 4,5). Pro každou větev výsledné lomené křivky nám stačí určit souřadnice dvou bodů. Kde se přímky protnou, tam nastává lom výsledné křivky.
    Soubor číslo 3: stáhnout ve formátu .pdf
  4. V tomto bodě spočteme tvar výsledné lomené přímky analyticky. Opět budeme vycházet z toho, že absolutní hodnoty mění své chování v bodech, kde je výraz uvnitř roven nule.
    Soubor číslo 4: stáhnout ve formátu .pdf
  5. 5. Výslednou křivku vyneseme a zakreslíme přímku y = 5, to proto, že levá strana naší nerovnosti musí být větší než 5. Grafický odečet je zřejmý z obrázku. Jinak přesné hodnoty si můžeme analyticky vypočíst jako průnik výsledné lomené přímky a přímky y = 5.
    Soubor číslo 5: stáhnout ve formátu .pdf

No a to je všechno. Snad vám tohle detailní rozpracování relativně jednoduché nerovnosti s absolutními výrazy trochu pomůže při vašem trápení s matematikou.

V Brně 11. června 2026

Domů | Prolog 2001: Vesmírná odysea | Nejen básně v próze | Články